koureni-neplodnost-muzi-zenyV porovnání s kardiovaskulárními a karcinogenními účinky kouření se zdají být jeho negativní vlivy na plodnost mužů i žen, průběh těhotenství a vývoj plodu méně výrazné. Nicméně kombinace nikotinu, radioizotopu polonia 210 (alfa záření), oxidu uhelnatého, těžkých kovů a mnoha dalších toxinů a mutagenů je důvodem, proč užívání tabáku, především pak kouření cigaret, je pokládáno za nejčastější závažný rizikový faktor ovlivňující reprodukci.

Kouření a neplodnost mužů, impotence, kvalita spermatu

Na neplodnosti partnerského páru se muži podílejí asi 40 %. Kouření má vliv na poruchy erekce a na spermiogenezi. Nikotin indukuje vyplavení katecholaminů a stimuluje tak sympatikus, důsledkem je konstrikce (zúžení) cév v různých částech těla a také v oblasti pánve a kavernózních tělesech (topořivá tělesa na penisu). Zúžením cév dojde ke sníženému přítoku krve do topořivých těles a tím také ke snížení schopnosti erekce nebo úplné neschopnosti erekce. Řada epidemiologických studií už skutečně prokázala, že tato arteriální impotence postihuje významně častěji kuřáky než nekuřáky.

Silní kuřáci jsou postiženi impotencí častěji než slabí kuřáci. Mužský reprodukční systém je vysoce citlivý k expozici fyzikálním a chemickým faktorům ze životního prostředí. Podle zatím omezených výsledků srovnávacích studií je lidský proces spermatogeneze několikanásobně citlivější ke spermatotoxickým chemickým škodlivinám než u hlodavců.

Za jedno z klíčových kritérií plodnosti mužů bývá tradičně považován počet spermií, přičemž hustota (koncentrace) spermií 20 milionů/ml ejakulátu je pokládána za dolní limit
tzv. normálních hodnot.

Mnoho studií přineslo doklady o tom, že kouření ovlivňuje kvalitu spermatu. Podle výsledku publikací z let 1981 – 1992 bylo prokázáno u kuřáků ve srovnání s nekuřáky:

  • snížení průměrného objemu ejakulátu
  • snížení počtu spermií v průměru o 22 % (v maximu o 57 %)
  • snížení hustoty spermií v průměru o 13 – 17 %
  • snížení výskytu normálně vyvinutých spermií průměrně o 17 %
  • sníženou motilitu (pohyblivost) a zkrácenou dobu pohyblivosti spermií

Muži kuřáci mají také zvýšený výskyt abnormálních morfologických forem spermií. Účinek cigaretového kouře na kvalitu spermatu kouřících mužů umocňuje současná konzumace kávy v množství větším než 4 šálky za den. Kouří-li oba sexuální partneři, pak motilitu, tedy pohyblivost spermií rovněž negativně ovlivňuje přítomnost thiocyanátů ve vaginálním sekretu kouřících žen.

Pro normální spermiogenezi je důležitá součinnost funkcí hypofyzo-testikulární osy. Luteinizační hormon (LH) indukuje sekreci testosteronu (mužského pohlavního hormonu), který spolu s folikulostimulačním hormonem (FSH) působí na Sertoliho buňky ve varlatech (testes), v nichž indukuje tvorbu spermií. V těchto místech je také stimulována syntéza proteinů, které váží androgeny (mužské pohlavní hormony). LH a FSH stimulují také produkci parakrinních faktorů, které ovlivňují počet Leydigových buněk produkujících testosteron. U kouřících mužů jsou časté hormonální dysbalance (nerovnováhy).

Muži kuřáci mívají:

  • vyšší hodnoty vazopresinu
  • zvýšené hladiny estrogenu (ženského pohlavního hormonu)
  • snížené hladiny LH
  • zvýšené hladiny FSH

Kombinace těchto hormonálních dysbalancí ovlivňuje snížení hladin testosteronu, přičemž na redukci jeho syntézy a zvýšení metabolického rozpadu se přímo podílejí i další komponenty cigaretového kouře.

U kuřáků i nekouřících mužů exponovaných cigaretovému kouři se ve varlatech nacházejí zbytky kotininu a trans-3-hydroxykotininu (metabolity nikotinu). Z krve do varlat mohou kromě nikotinu a jeho metabolitů procházet i jiné toxiny z cigaretového kouře a ovlivnit tak reprodukční funkce.

V experimentálních studiích byly zjištěny toxické vlivy nikotinu na osu hypothalamus – hypofýza – testes, které se klinicky projevovaly hormonální nerovnováhou a to nejen hormonů pohlavních, ale i růstového, kortikotropních a thyroxinu. Také vyšší hodnoty estradiolu a prolaktinu, nacházené u kuřáků, mohou být příčinou snížení spermiogeneze.

Kouření je významným zdrojem přívodu kadmia (těžký kov), které se rychle vstřebává v plicích a z krve přechází do varlat. Kadmium narušuje endoteliální buňky v testikulárních cévách, v zárodečném epitelu a poškozuje Leydigovy i Sertoliho buňky.

Chronická expozice kuřáků polycyklickým aromatickým uhlovodíkům může vyvolávat testikulární atrofii, blokovat spermatogenezi, ovlivnit morfologické charakteristiky spermií, redukovat jejich hustotu (koncentraci) a motilitu (pohyblivost).

Další studie poukazují také na to, že kouření nepříznivě ovlivňuje funkční integritu spermiových membrán, která je významná pro penetraci spermie do oocytu (vajíčka ženy). Schopnost penetrace souvisí s aktivitou akrosinu, jež bývá u kuřáků výrazně snížena.

 

Kouření a neplodnost žen

Několik epidemiologických studií, publikovaných v posledních 15 letech, naznačuje, že kouření žen souvisí se snížením plodnosti a časnou menopauzou. Velmi přesvědčivý důkaz přinesla rozsáhlá epidemiologická studie „Oxford Family Planning Association“, zahrnující vzorek více než 17 000 žen. Výsledky studie jsou následující: během 5 let po skončení užívání antikoncepce se nepodaří otěhotnět asi 5 % nekuřaček, 11 % středně silných kuřaček (10 – 20 cigaret denně) a 20 % silných kuřaček (20 a více cigaret za den). Autoři také doložili, že po přerušení užívání antikoncepce otěhotní hned při prvním menstruačním cyklu 38 % nekuřaček, ale jen 28 % kuřaček.

Také další studie potvrdily vztah kouření ke zvýšenému riziku neplodnosti. Riziko neplodnosti u kuřaček bylo ve srovnání s nekouřícími ženami o 60 % vyšší (neplodnost – neschopnost partnerského páru dosáhnout otěhotnění ženy během 18 měsíců při nechráněném pohlavním styku).

Do ovarií (vaječníků) mohou pronikat různé látky obsažené v cigaretovém kouři. Ve folikulární tekutině (tekutina, která obklopuje vajíčko ženy ve vaječníku) byly nalezeny různé chemické komponenty z cigaretového kouře. Nejvýznamnější byl průkaz nikotinu a jeho specifického metabolitu kotininu v krevním séru i folikulární tekutině u kuřaček.

Nikotin inhibuje sekreci estradiolu a progesteronu a přispívá i k rychlejšímu katabolismu (rozkladu) estrogenu. Pokud je snížena hladina těchto ženských pohlavních hormonů, ovaria produkují méně folikulů i méně oocytů (vajíček). Experimentálně bylo také dokázáno, že nikotin blokuje proces meiózy oocytu. Nikotin navíc ovlivňuje průtok krve v vaječnících a tak významně přispívá i k poškození ovariálních funkcí. Nikotin se také koncentruje v blastocystech, což může přímo ovlivnit jejich implantaci a embryogenezi (vytváření plodu v děloze).

Kadmium z cigaretového kouře se může kumulovat v ovariích a ve folikulech. V experimentech se prokázalo, že vlivem kadmia dochází k redukci oocytů v ovulační fázi a tyto oocyty jsou častěji diploidní (mají abnormní genetickou výbavu).

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) mají schopnost vytvářet kovalentní vazby s DNA za vzniku adduktů. Addukty PAU na DNA jsou pokládány za klíčové pro iniciaci karcinogenního procesu. PAU pronikají i do folikulární tekutiny a do granulózních buněk, které regulují růst a zrání oocytů během oogeneze. Addukty PAU na DNA v granulózních buňkách mohou nepříznivě ovlivnit jejich funkci a také další životaschopnost oocytů v prostředí folikulu.

Zdroj zde.